Další práce byla pro Jamese. Je to
Ital, který má zednickou firmu. Když se mi Bill po nehodě neozval, došlo mi, že
je třeba práci hledat jinde. Další týden trvalo, než pro mě James něco měl,
shodou okolností to byla práce pro Billa - dodělat mu jedu zeď. Oba jsme byli ten den moc překvapení, já, že
mi říkal, že nemá žádnou práci a přitom měl, a on, že jsem tam pracoval. Další
dny zedničiny mě učily, jak skládat cihly a míchat maltu. Mou prací bylo hlídat
maltu, kterou mají zedníci, aby nikdy nedošla, a ve chvíli, když měli vše, jsem
musel vozit cihly na další zeď. Takže práce byla obtížnější a bez odpočinku.
Nejhorší bylo tohle skloubit se školou, protože mi začal poslední měsíc ve
škole. Ráno jsem v pět vstal a odjel na stavbu, tam jsem byl do tří a pak začal
závod s časem. Měl jsem hodinu a čtyřicet minut na to zasednout
v lavici. Většinou jsem měl doma kolem deseti až dvaceti minut, takže jsem
ze sebe smyl maltu a umyl si vlasy. Při cestě do školy jsem pak musel zvládnout
něco pojíst a učesat se, to se doladilo ve školním výtahu, kde bylo zrcadlo. Ve
škole pak do devíti. Po návratu domů jsem musel vařit večeři a jídlo
k zítřejšímu obědu. To už bylo kolem jedenácti a já jsem mohl zalehnout a
spát. Dva týdny tímhle životem jsem přežil, ale druhý týden ve čtvrtek jsem
vstal s napuchlými, rozedřenými prsty a nevyspalý. Chtěl jsem jeden den
odpočinek, ale byli na mě naštvaní, kvůli neumyté míchačce a i tohle místo jsem
ztratil. Asi jsem nedodržel hlavní pravidlo, nikdy, ale nikdy nenech zedníkovi
špinavé nástroje. Další životní zkušenost však končí a já teď budu muset
šetřit, aby mi peníze vyšly až do konce, ale podle mých předpokladů a nároků,
by to mělo klapnout.
Naštěstí
moje kontakty obsahovaly Maruščina kamaráda Pepu, který má malou kavárničku asi
patnáct minut chůze od centra. I když mi před týdnem říkal, že pro mě práci
nemá, nakonec se ukázalo, že ruce nešikovného zedníka můžou být ruce šikovného
elektrikáře. Potřeboval předělat světla a opravit sporák. Aniž bych se nějak
moc snažil, najednou mám práci na další týden. Sporák má špatné dvě spirály.
Cítím, že práce v Sydney je nějak víc než v Brisbane, nebo mám možná
jen víc štěstí.
Žádné komentáře:
Okomentovat